Osvobození Aslana a korunovace králů

Hned po probuzení jsme u našich chatiček našli vzkaz od Aslana. Psalo se v něm, že máme jedinečnou a poslední šanci k záchraně Narnie. Musíme se setkat ve 21:00 hodin u stožáru a mít s sebou jak narnijské světlo, tak amulet, který nás chrání před královninou mocí. Den ubíhal velice pomalu, plný zvláštního napětí, a nemohli jsme se dočkat večera. Před setkáním u stožáru jsme si pochutnali na skvělé večeři – segedínském guláši s knedlíkem, který nám dodal spoustu sil. Konečně přišla ta chvíle. Na místě jsme byli včas. Objevil se Faun s Myšákem a zopakovali, že dnešní večer je klíčový pro osvobození Aslana. Poté odpálili signální světlice a společně s námi se vydali na cestu. Najednou se stalo něco neuvěřitelného – začali se k nám připojovat narnijané. Křičeli "za Aslana, za Narnii!" Byla to nádhera. Připojili se i Petr, Edmund, Lucinka a Zuzana. Společně jsme šli vstříc záchraně Aslana. Královna ho držela přivázaného ke kůlu a snažila se ho zničit. Křičela, pouštěla sníh a led. My jsme však zůstali klidní. Myšák se nepozorovaně připlížil k Aslanovi a pomocí narnijského světla ho zbavil pout. Aslan hlasitě zařval a vrhl se na bílou královnu. Narnie byla zachráněna. Všichni jsme začali jásat. Aslan, společně s trpaslíky, korunoval Petra, Edmunda, Lucinku a Zuzanu za krále a královny Narnie. Společně jsme si zazpívali. Během zpěvu se stalo něco zvláštního. Králové a královny náhle zestárli a řekli nám, že čas v Narnii běží velice rychle, a proto se musíme vrátit zpět do našeho světa. Průchod, kterým jsme do Narnie přišli, se opět rozsvítil, a my jsme se vrátili skříní zpět do našeho světa. Zítra nám narnijané za odměnu uspořádají v našem světě tržnici, kde si za peníze, které nám dali, můžeme koupit, co se nám bude líbit. Zvládli jsme to. Děkujeme, že jste nám věřili a na dálku nás podporovali.